Aschau 2013

Máme za sebou letošní horskou dovolenou. Tentokrát bylo hodně věcí jinak. Poprvé s Ondráškem. A poprvé se nám podařilo zlanařit přátele :-) Ivetka měla k sobě kamarádky a my skvělou společnost nejen ke stolu s večeří. Bylo to moc fajn. 
Počasí letos úžasné. Možná o pár stupňů mohlo být i míň. Večerní bouřky vyčistily vzduch a druhý den znovu krásně. 

Já se tak hrozně těšila ... těšila se na to jak sjedeme z dálnice, projedeme dlouhatánský tunel a vyjedeme v údolí. Kombinace zelených kopců, vysokých skalnatých vrcholů a modrého nebe. Mám to hrozně moc ráda.

Obavy jak Ondrášek zvládne naši první společnou dovolenou jsem měla. Jak zvládne cestu, pobyt, jak to bude se spaním, jídlem. Hned první den ukázal, že je náš :-) Byla to pohoda.

A Ivetka? O té jsme téměř nevěděli.Měla kamarádky, tak většinu času trávila s nimi.





V neděli vyrážíme na první výlet. Vloni jsme v tomto údolí končili, letos v něm začínáme.Autem jsme se dostali k přehradě Speicher stillup. Máme odvážné plány dojít až za italskou hranici. No realita je trošku jiná :-) Ale to vůbec nevadí. Skončili jsem o hospůdku blíž.



fotky z prvního dne jsou zde 01 - Lafitzalm

***



V pondělí cítíme nožky. Volíme odpočinkovou varianta ... jedeme se podívat k jezeru  Achensee . Jezero je ve výšce 929 metrů nad mořem. Voda je naprosto úžasně čistá. Je uváděna jako pitná. A hloubka jezera je 133 metrů. Okolo kopce. Je to opravdu moc pěkné místo.
A skoro se mi podařilo utopit zrcadlo.

02 - Achensee


***

Třetí den se vydáváme do kopců. Volíme lanovku z městečka Fugen. Počasí není úplně jasné, ale to vůbec nevadí. Jsme rádi, že vidíme před sebe. Byli jsme tady už dříve a pokaždé hrozná mlha. Tak letos to bylo opravdu překvapení, konečně víme, jak to tady vypadá. Vydáváme se na první kopec s křížem a potom dál po hřebeni. Rozhledy jsou úžasné. Scházíme do mezistanice ... cestou se mění příroda .. holé kopce střídají lesy, borůvky, maliny :-)




 Další den padá rozhodnutí vydat se do nejvzdálenějšího místa našeho údolí směrem na Krimml. Lanovkou vyjíždíme do oblasti Königsleiten. Překvapení první minimum lidí, překvapení druhé nádherná příroda. Krásné kopce, zelená barva. K tomu jezírka s vodou. V dálce zasněžené vrcholky. Pohádka. Vybíráme si první dva vrcholky a vyrážíme. Šlápli jsme si pořádně. Jsme docela vysoko, skoro žádné stromy ... tak i docela vyfukuje. Ale vrcholky zdoláváme. Holky splní povinnost, zapíší nás do vrcholové knihy.

04 - Königsleiten
***


Počasí je čím dál lepší .. předpovědi hlásí tropické teploty, a jasné počasí. Další den volíme náš oblíbený Ahorn. Proti včerejšku je tedy kopec přelidněn. Ale to nevadí. Volíme delší výlet, postupně lidí ubývá, tak je to čím dál lepší. Náš cíl horskou chalupu Edelhütte vidíme od začátku ... je pekelně daleko :-) a vysoko :-) maličká. Pod náma se rozprostírá údolí, které je označováno jako Alpenrose. Kam se člověk podívá, všude jsou azalky = alpské růže. Bohužel jsou už po odkvětu. Tak před měsícem, to musela být nádhera. Z chalupy se vracíme jinou cestou, tak je to příjemné. U lanovky dáváme Ondráška spinkat do kočárku a my jdeme odpočívat k horskému jezírku na Ahornu. Holky jsou připravené, plavky mají sebou :-) Do města sjíždíme poslední lanovkou.

05 - Ahorn
***

A je pátek. Jsme unavení, vyhlašujeme lenošení. Ráno stihneme letní sáňkařskou dráhu. Ivku jsem stihla jen tak tak :-)


Půlka naší výpravy včetně Ivetky volí koupaliště, my bereme kola a jdeme se projet údolím. Teplo je ohromné, v parku ve stínu nám je líp :-)





po návratu Ondráška konečně "topíme" ... první koupání a Ondra nadšen :-) 


***

V sobotu opět parné počasí. Dnešní den patří Hintertuxu. Lanovkou se dá vyjet až do nadmořské výšky 3250 metrů. Mám obavu, že pro Ondru by to bylo už moc vysoko. A tak s ním zůstávám v první mezistanici. Obrázek ledovce nebude :-) 


***

Před náma poslední dva dny. Konec lenošení ... dnes nás čeká  Penken.  Ráno vyrážíme všichni vlakem. Já s Ondrou s kočárkem, zbytek na kole. Lanovkou se vyjíždíme na Penken. Ani letos nás neminulo každoroční běhání po vodě v kouli :-). Pak už se rozdělujeme. Někdo na kole, někdo pěšky :-)
Vyšlo krásné počasí ... rozkvetlé louky, ty vůně .. nádhera. 





***

Poslední den. Zítra jedeme domů. Po dlouhém přemýšlení kam se vydat, jsme zvolili výlet po vysokohorské silnici. Na hotelu nám zajistili dopravu a průvodce. Ráno máme sraz na hřišti, tam se postupně scházíme. Nasedáme do autobusu a vyrážíme do serpentin. Ta cesta je síla :-) Samá zatáčka, šířka na jedno vozidlo. No brrr. Ale rozhodně to stojí za to :-) Zillertaler Höhenstraße
Přijíždíme na parkoviště a tam se vydáváme na tůru. Je nás asi 20 a průvodkyně. Jsem si říkala, to nebude asi nic moc. Ale opak pravdou. Vůbec nás nevedla po značených cestách .. teda vedla, ale scházela z cesty, vedla nás přes louky, pastviny a zase se vracela zpátky na značenou cestu. Bylo to perfektní. Bez znalosti prostředí, by si to člověk sám netroufl. Bylo to moc pěkné. 




***

Tak a to je vše. 

Příští rok jedeme znovu ..... 

0 komentářů:

Používá technologii služby Blogger.

Search This Blog

 

Blogger news

About